Anotace: Mohlo by se to stát?

Tenhle příběh by se jednou mohl stát...

Amerika, okolo roku 2100

Vzhledem k bezohlednému využívání přírodních zdrojů byly téměř vyčerpány světové zásoby ropy. Také díky globálnímu oteplování roztály polární ledovce a hladina oceánů dramaticky stoupla, planeta se brání, lidé začali z protiopatřeními pozdě, příliš pozdě.

Jmenuju se Andrew a budu vám vyprávět můj příběh.

Svět se změnil, rozdíl mezi bohatými a rozvojovými zeměmi byl smazán. Nastal postapokalyptický věk. Devadesát devět procent lidí nemá přístup k elektřině ani k ropě či k zemnímu plynu. Kvůli zatopení pobřežních oblastí se zmenšil povrch souše. Většina lidí se vrátila k životu, jaký byl v pozdním středověku.
A já? Je mi 25 let a žiju sám v dolním Manhattanu,

Některé menší budovy na pobřeží byly zatopeny téměř až po střechu. Život se změnil a s ním i zábava konaná ve volném čase. Jedním z využití volného času u moře je i závod v plavání, jedna z mála zábav postapokalyptického věku...

Byli jsme na střechách budov a sledovali začínající mumraj okolo závodu, který se nepravidelně konal už deset let. Viděl jsem soutěživost i nadšení všude kolem sebe, no, vždyť i já jsem se hodně těšil, až poplavu. Všichni si tipovali a někteří se sázeli, kdo vyhraje. Mně připadalo pole novodobých závodníků celkem vyrovnané, nevěděl jsem koho bych si tipnul, v každém případě jsem se nikdy nesázel, kromě svého zdravého života jsem nic neměl. A pak jsem uviděl někoho, kdo mi úplně vzal dech, byla tak krásná... Měla trochu snědou, snad i opálenou pleť, širší pas, avšak byla štíhlá, její vypracovaná postava na první pohled prozrazovala její zálibu v plavání a schopnost vyhrát. Byla brazilský typ, její dlouhé zlatavé vlasy mě doslova uchvátily, při pohledu na ní jsem cítil to, co jsem dlouho necítil. "Jmenuje se Nadeena," poznamenal kdosi, když si všiml mého zájmu. "Tipuju ji na vítěze," pronesl jsem. "Vždyť je to ženská!" ten samý odpověděl. Možná jsem jen tajně doufal a přál jsem jí to. Blížil se start, byl jsem nervózní, ale věděl jsem, že ten, kdo vyhraje, získá ve společnosti respekt a snáze si může vybrat ženu dle svých představ. Náhle si mě všimla i ona, naše pohledy se setkaly, nevím, o čem přemýšlela, snad o touze, možná o těžkosti bytí... Tři, dva, jedna, start! Všichni jsme skočili z budovy do oceánu a plavali jsme, seč nám síly stačily, ze začatku vyrovnaně. V polovině zhruba kilometrové trati jsem byl čtvrtý a Nadeena byla na vedoucí pozici, s nemalým nadšením jsem sledoval, jak ukrajuje metr za metrem a plave vstříc vítězství. A pak se to stalo, někdo mne zezadu chytil a stáhl pod vodu, nevím, zda schválně, nebo se prostě topil a hledal oporu. Neštěstí! Nalokal jsem se vody a marně jsem lapal po dechu, až jsem ztratil vědomí. Smrt! Přestalo mi bít srdce a zatímco moje tělo klesalo ke dnu, má duše stoupala vzhůru a jediné, co jsem stačil uzřít, byly siluety ve vodě. Možná vyhrála Nadeena, snad se jí vede dobře... ...to už se nikdy nedozvím.

Publikoval(a): Buchannon, 4.3.2019