Básně, Povídky, Úvahy, Pohádky, Fejetony, Romány, Reportáže

a

Panenská blána

Panenská blána

Oliver Ouvín Povídky » Zamilované

Anotace: Třetí část povídky Básník a Ona...

Dnes ráno má obloha barvu azurové modři, sluneční paprsky se mísí s vůní lučních květů a neodolatelně svěží větřík si něžně pohrává se scenerií přírodního jeviště. Z přilehlého plácku ke mně doznívají hlasy hádajících se dětí, které zajisté nevědí co je to smrt a trápení ve skutkové podstatě života. V jejich hlasech lze slyšet naději opuchlých hlasivek a jejich jásot je jako hudba andělů.

Zkrátka překrásný den v překrásné vísce za srdcervoucích pohnutek.

Vešla jsem do kostela, jak ostražitá kočka. Našlapovala jsem opatrně na naleštěnou podlahou, která odrážela tolik chladu. Hlavní loď křesťanského chrámu už byla zaplněna lidmi, kteří dychtivě hltali každý můj pohyb, každý můj záchvěv pocitů, záchvěv tragédie. Ach vy dychtivý, ach vy nešťastní pojídači nicoty! Usedám, ruce mi padnou do klína, myslím pouze na jedno, na naše brzké setkání.

Do křehké skleněné klece akvária naplněného nostalgii a smutkem vstupuje kněz. Jde pomalu, vychutnává si každý okamžik, každý moment. Mluví, ale já ho neslyším, nerozumím jeho slovům, nerozumím jeho frázím, jeho naučeným monologům. Což je k lásce potřeba slov? Nebylo by lepší mlčet a milovat o to vroucněji? Od této chvíle chápu, slova jsou naprosto zbytečná. Obřad trvá, pluje a koupe se v minutách. Já se koupu ve svém nitru s tebou, má lásko.

Vyšli jsme ven za rakví, až teprve teď vidím všechny ty tváře, zmocňuje se mě děs a úlek nad morbidností situace. Kráčíme svorně za sebou a vedle sebe a nikdo nemluví, všichni mlčí. Možná to také přeci jenom pochopili! Den je ještě krásnější než ráno, obloha kreslí, ne On kreslí nám všem pro radost svá nebeská poselství.

Konečně jsme na místě, černá hluboká jáma už je vykopaná a z dychtivostí čeká na svého hosta. Někdo promluví a poruší panenskou blánu mystického okamžiku. Přistoupí k hrobu, podívá se dolů a na dně uvidí svůj strach, otřese se, a ustoupí, bojácně odříká svou modlitbu, pohlédne na nebe a pak dá pokyn. Jeho tělo sžírá země, někteří pláčou, někteří se modlí, ptáci poletují, slunce svítí a vítr duje...
Publikoval(a): Oliver Ouvín, 30.3.2018
Přečteno (210x)
Tipy (1) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Mirastus

Spodek

Stránka generována 20.4.2024 03:08
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti