Básně, Povídky, Úvahy, Pohádky, Fejetony, Romány, Reportáže

a

Sny se mají plnit, nejen o Vánocích

Sny se mají plnit, nejen o Vánocích

Amelie M. Povídky » Ze života

Anotace: Jednou nahlas vyslovíte svou touhu a on se rozhodne, vám ji splnit. Plnit si sny je důležité. Když je s vámi sdílí někdo, koho máte navíc rádi, téměř se v těch chvílích dotýkáte nebe..

.


http://victi-vicimus.webnode.cz/products/sny-se-maji-plnit-nejen-o-vanocich/


.


Ač by se o slovo měla již hrdě hlásit zima, byl krásný slunečný den. Paprsky slunce prohřívaly jejich srdce a hladily je přes sklo jeho auta, kterým ji unášel do objetí jejích snů a vlastní náruče. Ráda pozorovala stříbrné nitky v jeho vlasech, jakoby odrážely životní zkušenost, ukrytou někde za nimi. I teď nemohla odolat nutkání a stále otáčela hlavu jeho směrem. Opakovaně podléhala kouzlu jeho tmavých očí, jeho hladivého hlasu. Moc dobře to věděl a občas s ní hrál takovou hru. Začal si prozpěvovat a hrdlem mu střídavě procházely různé tóny. Od těch hlubokých, které zbožňovala až po ty vyšší. Okénkem sledovali ubíhající krajinu, která postupně příjemně měnila své tvary. Vzdalovali se nezáživné rovině i realitě, vstříc příjemné vrchovině, lákající svými oblými tvary.

Oblé tvary lákaly i jeho. Možná proto si ji vybral. Když se při jejich prvním setkání spojila nezbytná chemie, chuť i vůně v jeden lahodný nápoj, začala pro ně první kapitola zatím nedopsané pohádky. Ano, ráda to nazývala pohádkou, ty mívají téměř vždy šťastné konce a ona v ně chtěla věřit.

Pomalu dojeli na místo. Otevřel se před ní krásný výhled na soukromý barokní zámek, který měl být pro dnešní den a noc, místem naplnění jejich tužeb a snů. Než se stačila rozkoukat, už je s úsměvem vítal majitel zámku, s věrným psem po boku. Od začátku z něj měla skvělý pocit. No ano, příjemní lidé se většinou obklopují příjemnými lidmi. Zavedl je do prostor zámku, do apartmá, kterému dominoval úžasný obytný prostor s krbem a nábytkem, hodným šlechticů a šlechtičen. Duch a dokonalost toho místa ji fascinovali. Tmavý barokní sekretář s okřídleným drakem, který na ni upíral svůj zrak, jakoby vyprávěl příběh dávných bájí a bičoval její mozkové závity k různým představám. Obrazy na zdi podtrhávaly atmosféru místa, spolu se zajímavým vyprávěním majitele. Velký stůl blízko krbu s šesti vyřezávanými židlemi, vybízel k posezení. Zvuk starodávného klavíru na chvíli naplnil vzduch v komnatě, to když se po jeho klaviatuře rozběhly jeho jemné prsty. U srdce ji hřálo. Postupně se naplňovalo štěstím a i když pro ni bylo těžké, vyslovovat některé pocity nahlas, věřila, že cítí, s jakou radostí to vše, co pro ni připravil, přijímá.

Když otevřela vysoké tmavé dveře, naskytl se jí pohled na nádhernou světlou ložnici. Nemohla se vynadívat na toaletku u zdi, u které možná někdy dávno před ní sedávaly opravdové šlechtičny a česaly si své dlouhé vlasy hřebenem z pravých koňských žíní. Postel byla povlečena ve slavnostním hávu, připravena na ty z nejpříjemnějších lidských potřeb a zároveň radostí. Z ložnice se vstupovalo do velké, příjemně vyhřáté koupelny. Svíčky okolo vany ji povzbuzovaly v představách, co všechno se tu dnes může dít. Záleží jen na nich. Čas se zastavil, dnešní den mají jen pro sebe. Ale teď..

*****

Slunce za okny lákalo k procházce zámeckým parkem. Přešli malé nádvoří a vystoupali mu vstříc po kamenných schodech. Nahoře vhodila minci do kašny. Možná pro štěstí? Kdo ví. Kolem nohou se jí chvíli motala chundelatá kočka, kterou s radostí podrbala v hebkém kožíšku. Občas jim pod nohami zaskřípal kamínek. Zhluboka se nadechla atmosféry toho místa. Posledních pár měsíců měla pocit, že nemůže dýchat a teď v sobě konečně znovu začala cítit život. Postupně se jí rozléval celým tělem, jako proud divoké řeky, od hlavy, až po konečky touhou rozechvělých prstů. Toužila po sdílení, lásce. Toužila po něm. Snažila se o lásku bez nároků, přesto si vnitřně velmi přála, aby přišlo ještě hodně takových společných chvil. Pomalu se začal snášet soumrak.

*****

Užili si příjemné společnosti majitele zámku, který je provedl jeho prostory. Nikdy nebyla večer na osamělém zámku a tak si plně vychutnávala tuto soukromou prohlídku. V každé místnosti přemýšlela, kdo a jak zde asi dřív žil, jaké měl sny, co asi cítil. Kolik lidí už prošlo tímhle místem?

Kručení v břiše jim připomnělo, že je čas se vrátit a něco sníst. Oheň v krbu plápolal, na stole čekalo skvělé víno a různé dobroty. Když vzal kytaru do ruky a začal zpívat, cítila, jak se další sen mění ve skutečnost. Ještě ale nebyl konec, ještě byl čas na další sny.

*****

Zapálili svíčky a napustili si plnou vanu horké vody, ovoněné olejíčkem do koupele. V jemném objetí bílé pěny spolu odpočívali a vychutnávali si společně kouzlo toho vzácného okamžiku. Nechal se kolébat v jejím náručí a ona si hýčkala pocit, být v jeho blízkosti. Hladila ho po hlavě, rukou a hrudníku, často se nadechovala jeho příjemné vůně. Měl neuvěřitelně hebkou kůži. Ráda ho hladila a když se spolu uhnízdili v teplých peřinách, užívala si vzájemných doteků. Dobře vnímala vlastní i jeho touhu, milovala dotek jeho rukou i jazyka na svém těle, užívala si, když si zase ona mohla hrát s ním a ráda pozorovala jeho reakce. Jeho vzdechy pro ni byly jasnou výzvou i odezvou. Záleželo jí na jeho pocitech. Nejenom za to, co pro ni dnes připravil, by mu snesla modré z nebe.


Zamilovala si ho. Už dávno.

.
Publikoval(a): Amelie M., 30.12.2017
Přečteno (38x)
Tipy (0) ... dát Tip/SuperTip

Spodek

Stránka generována 19.12.2018 04:34
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti