Básně, Povídky, Úvahy, Pohádky, Fejetony, Romány, Reportáže

a

Jiný svět

Jiný svět

davidziak Povídky » Tajemné, záhadné

Anotace: povídka o tom, co se skrývá za pomyslnými dveřmi vědomí a hmotného těla

Již od mládí mě zajímaly všemožné omamné látky. Začínal jsem asi jako většina lidí na alkoholu a tabáku. Nedlouho poté jsem okusil marihuanu a pak hašiš. Zkusil jsem si snad všechno od nakopávek jako je extáze, až po silné halucinogeny jako DMT. Nikdy se mi nestalo, že by mě některá z těchto látek ovládla. Vše jsem dělal z vlastní vůle, nikoliv potřeby, a pouze za účelem testování.

A právě halucinogeny jsem si oblíbil nejvíce. LSD a houby mě rychle omrzely. Za to DMT se mi osvědčilo. Zkusil jsem i takové věci jako odvar z nadledvin nebo podvěsek mozkový. V různých kombinacích jsem zažil opravdu zajímavé stavy, ale kvůli hodně špatné dostupnosti jsem byl nucen zůstat pouze u DMT.

Procestoval jsem různé kouty světa a okusil různé přípravky užívané šamany při rituálech, ale vždy jsem měl jen slabší vize. Až pak jsem, po dlouhých cestách, objevil zvláštní kmen žijící hluboko v nezmapované džungli v Indii. Všichni členové tohoto kmene měli na obličejích vytetované masky, připomínající holou lebku, a těla pokreslená obrazci z barev, které by západní společnost popsala jako související se smrtí.

V tomto kmeni lidé věřili, že smrt je dar, který osvobozuje duši a dovolí jí se povznést. Vždy, když zemřel nějaký občan kmene, jeho tělo bylo nejprve podélně rozříznuté, aby mohla duši snadno odejít z těla, a poté spálené. Kvůli jejich víře pro umrlce nikdo netruchlil. Tento obřad mohl vykonávat pouze kmenový šaman, pod vlivem nápoje, který mu prý dovoloval vidět duši umrlce.

A právě tento tajemný nápoj se stal záměrem mojí návštěvy. Připravoval se z asi tuctu různých bylin. Každá z nich musela projít svojí vlastní přípravou, aby se uvolnily podstatné látky, a poté se vše pečlivě rozmíchalo nad ohněm. Nápoj mohl využívat každý člen kmene, pokud potřeboval navštívit duši některého z mrtvých. Stačilo vypít určité množství nápoje a očekávané vidiny se dostavily téměř okamžitě.

Jelikož byl nápoj dostupný všem, i já jsem si ho mohl vyzkoušet. Po pár hořko sladkých locích se mi začal rozostřovat zrak. Pak jsem přestal vidět úplně. To ale netrvalo dlouho a když ten stav pominul, uviděl jsem obyčejné prostředí kolem sebe, les, tábor, domorodce. A pak jsem si všiml, že je něco jinak. Všude bylo plno bledých, průhledných obrysů, které chabě připomínaly člověka. Doprovázeli členy kmene, dohlíželi na ně, nebo se svévolně pohybovali prostorem.

Samozřejmě jsem byl nejprve unesený, než mi začal fungovat rozum a logika a já si uvědomil, že jsou to jen halucinace. Když vidiny pominuly, šaman mi sdělil, že toto způsobuje jen malá dávka nápoje. Při vypití většího množství se duše odpoutává od těla a navštěvuje zcela jiný svět. Dost podobný stav jako při užití DMT, ale za pokus to stálo. Zjistil jsem si, jak přesně připravit nápoj a vydal se domů.

Nakoupil jsem všechny byliny, některé z nich byly velice drahé, důkladně je připravil a uvařil nápoj. Poprvé jsem měl jen pár loků, a tak jsem zkusil víc. Mnohem víc. Mohlo to být kolem litru, nevím. Jak jsem začínal ztrácet zrak, přestal jsem vnímat, kolik nápoje jsem vypil. A vskutku, když se mi vrátil zrak, neviděl jsem svůj pokoj a ani sebe. Moje končetiny byly kompletně průhledné. Svět kolem mě byl velice zářivý, bílý a prázdný. I když, né prázdný doslova. Všude, opravdu všude, byly stejné éterické bytosti, jako jsem viděl v džungli. Bylo jich tam plno, stáli, seděli, někdy jsem měl pocit že létají nebo jsou v zemi.

Stejně náhle jako stav začal, taky skončil. Najednou jsem byl zase plný a seděl ve svém pokoji. Přemýšlel jsem, co jsem to vlastně viděl. Pak jsem zjistil, že jsem byl mimo realitu téměř pět hodin. Že bych usnul? Neměl jsem pro tu časovou mezeru jiné vysvětlení. Musel jsem vypít tolik nápoje, že jsem usnul a měl tento zvláštní sen.

Další den jsem si dal nápoje méně, jen pár loků abych věděl co se stane. Po krátké slepotě jsem byl pořád ve svém pokoji, ale pokoj byl plný éterických bytostí. Některé chodili, jiné stáli, jiné seděli, ale žádná z nich nevydala jediný zvuk. Jak jsem se tak rozhlížel kolem sebe, všiml jsem si, že pár těch bytostí mě se zájmem pozoruje. Zvedl jsem se a šel směrem k nim. Cestou jsem prošel asi stovkou jiných bytostí, což bylo velice zvláštní, jako chodit ve velmi husté mlze. Došel jsem až k nim a s údivem jsem v nich poznal svoje mrtvé prarodiče a další příbuzné.

Dosti podivná halucinace, ale nic neobvyklého. Vidiny mrtvých příbuzných jsou vcelku běžné. Nechal jsem to být a experimentoval s dávkami nápoje. Přiměřené množství jsem stanovil na půl litru. Při vypití tohoto množství jsem se dostal do stavu, kdy byl prostor kolem mě zaplněný dušemi, svět nabíral zářivě bílý nádech, ale nezmizel zcela. Zajímavé bylo pozorování sebe sama, jak sedím v křesle zahleděný do nikam. Tělo v kterém jsem viděl sebe bylo průhledné, ale tělo na které jsem se díval bylo zcela plné. To musel být ten stav, kdy člověku připadá, že duše opouští tělo.

Po několika návštěvách světa duší, jak jsem se tomu stavu rozhodl říkat, mě to začínalo nudit. Byl to sice velmi intenzivní stav, ale pořád stejný. A tak mě napadlo experimentovat se složením. Samozřejmě mě jako první věc napadlo smíchat nápoj s určitou dávkou DMT. A po pár pokusech jsem dostal opravdu úžasný stav.

Dávka byla stejná, půl litru. Po tomto množství se dostavil stav, kdy jsem mohl hledět na své tělo, ale svět kolem byl naprosto úžasný. Všechny éterické bytosti přestaly být průhledné, nabíraly barvy podle úhlu, z kterého jsem je viděl, a podle činnosti, kterou vykonávaly. To stejné se stalo i mě. Svět kolem nebyl můj pokoj, ani bíle zářící nic, ale úžasný krajina jako vystřižená z nějakého filmu. Chodil jsem po všelijak barevných stromech, mezi kterými běhala zvěř. Nebo jsem se, velký asi jako mravenec, brodil růžovým průhledným pískem. Mohl jsem svévolně měnit svojí velikost, ale ne formu. Mohl jsem chodit skrz objekty, létat v zemi nebo třeba plout energií. Díky prodloužení vidin jsem mohl dost dlouhou dobu prozkoumávat svět, který se mi zrodil před očima.

Určitě si dovedete představit to opovržení ze skutečného světa, které jsem vždy prožíval po vystřízlivění. Bylo to vůbec poprvé, kdy jsem se stal zcela závislý na omamné látce. Zvyšoval jsem dávky, abych prodloužil ten krásný stav. Prozkoumával jsem modré hory z mraků, díval se dovnitř záhadných stromů a sledoval jak v nich proudí živiny, nebo se díval jak stárnou všemožní živočichové.

A pak jsem si začal uvědomovat, že mě pokaždé někdo sleduje. Nepropadl jsem paranoie, to ne. Všímal jsem si éterických bytostí, vždy stejných, jak neustále chodí za mnou a jakoby mě kontrolují. Byly to ty stejné bytosti, které jsem tehdy viděl u sebe v pokoji, a to své příbuzné. Mnohdy jsem na ně zkoušel mluvit, jasně jsem slyšel svůj hlas, ale oni jako kdyby ne. Vždy na mě jen mlčky zírali. Začínal jsem z toho být celkem nervózní. A pak se mě poprvé jedna z těch bytostí dotkla.

Propadl jsem se do černé temnoty a cítil ukrutnou bolest. Nemohl jsem se hnout a měl jsem pocit, že mám tělo rozporcované na kousky. A pak se přede mnou náhle začalo objevovat světlo. Nejprve bylo malé, ale pak se roztáhlo a zcela mě oslepilo. Najednou jsem se mohl hýbat, a tak jsem se vydal do toho světla. Pod sebou jsem viděl něčí tělo. Nebylo moje, patřilo mojí babičce. Když mě světlo dočista pohltilo, objevily se kolem mě spousty bytostí. Dotýkali se mě a já pochopil, že mi tak předávají svoje myšlenky.

Najednou jsem byl zase ve svém pestrém světě a éterická bytost, která se mě dotkla, byla pryč. Za pár chvil jsem vystřízlivěl a byl zase ve skutečnosti. Došlo mi co se stalo. Ta éterická bytost byla moje babička. Dotekem mi předala zážitky ze své smrti. Co prožívala její duše a duše všech ostatních, když zemřeli. Jak všechny odcházejí z těla a vzájemně se poznávají ve svém světě.

A v tu chvíli mi došlo, že onen nápoj mi nikdy nezpůsoboval halucinace, pouze otvíral mojí mysl a vypouštěl mojí duši do éterického světa všech duší. Jediné halucinace způsobilo DMT přidané do nápoje, takže jsem halucinoval v duševním světě.

A tehdy jsem se rozhodl. Chci navždy opustit svou tělesnou schránku. Ale nechci žít v prázdném zářivě bílém světě duší. Chci navždy žít ve světě, který jsem si stvořil. A tak jsem si namíchal svůj nápoj a pil. S poznatkem, že litr čistého nápoje odpoutá moji duši na několik hodin, jsem zvedl dávku na 5 litrů nápoje s DMT. A nemýlil jsem se. Pokud toto čtete, jsem již po smrti. Moje duše bude navždy v mém dokonalém světě. Našel jsem svou zlatou.
Publikoval(a): davidziak, 22.5.2017
Přečteno (133x)
Tipy (2) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Polux Troy

Spodek

Stránka generována 21.11.2024 23:41
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti