Anotace: Splní se sny?

Četl noviny a hledal inzeráty nabízející se bydlení. Jeden z mnoha jej okamžitě zaujal.
-Podnájem pro nenáročného muže. Zn. V rodinném domku, výhodně. Zájemci volat na tel. 29902 od 8 do 20 hodin denně.-
Zavolal na uvedené telefonní číslo aby se domluvil na podrobnostech podnájmu.
Ozval se muž, který se představil jako majitel domu.
"Ano, podnájem bude vskutku výhodný, nemusíte se ničeho obávat, ne, ne, žádné další výdaje nebudete mít. Ale musíte přijet ještě dnes, jinak bude pokoj od zítřka obsazen jiným zájemcem, takže jestli máte zájem přijeďte!"
"Dobře. Platí. Čekejte mě, ještě dnes přijedu. Tady mám všechno vyřízeno, nic mě tu nedrží, jsem volný jako pták."
Změna je život, řekl si, okamžitě sbalil nejnutnější věci a zamířil na vlakové nádraží.

Do města přijel před pozdě odpoledne jen se dvěma taškami.
Měl vrozený orientační smysl, jen jednou se zeptal náhodného chodce s dotazem kudy by měl jít aby se dostal k ulici Pod kaštany.
Po jeho stručné odpovědi snadno objevil inzerovaný dům.
Zazvonil u hlavního vchodu a zanedlouho se dveře otevřely a objevil se v nich čiperný stařík.
"Dobrý den! Já přicházím kvůli tomu podnájmu pokoje", pravil příchozí a pokračoval, "mluvili jsme spolu a řekl jste, abych přijel ještě dnes, že když ne, tak to pronajmete někomu jinému, tak jsem tady."
Stařík si jej prohlédl od hlavy k patě.
"Tak vás vítám u mě v domě. Uvidíte, že budete spokojený. Pojďte prosím za mnou", odpověděl stařík, kterému dům patřil.

Upozornil příchozího, že bude sdílet společné sociální zařízení i vybavenou kuchyň, a zavedl jej k pokoji, který nabízel do podnájmu.
Otevřel dveře a gestem ruky jej vybídl aby vešel dovnitř.
Místnost to byla velká.
Stejně tak jak byla velká, tak velký byl uvnitř nepořádek. No, nepořádek.
Všechno bylo notně zaprášené.
Uklizeno v ní nebylo hodně dlouho.
Kam se podíval, tam uviděl prach.
Prach byl na podlaze, na šatní skříni, na lustru, na stole a dvou židlích, na posteli, a o prachu na nočním nemluvě.
Podíval se na staříka a svraštil obočí.
Zamračením tak dával svoji nelibost nad tím stavem.
Tohle by přece nemohlo být ani pro "nenáročného" muže, pomyslel si.
"Tak co, máte stále o ten pokoj zájem?", zeptal se stařík, ale už s jistou obavou, která byla znát z jeho hlasu. "To víte, a taky vidíte, jojo, chybí tu ženská ruka..."
Hned mu neodpověděl.
Mlčel a tvářil se jako by přemýšlel, co mu má říct.
Ano, nebo ne?
Jenže zájem měl.
Neměl dost peněz na lepší bydlení. Mít je, koupil by si vlastní byt.
Pán domu správně pochopil jeho mlčenlivé váhání a nabídl výraznou slevu z již tak výhodného podnájmu.
Taková nabídka se nedala odmítnout.
"Ano! Zájem mám, chci tu zůstat, dám to tu do pořádku, a jak si vybalím věci tak přijdu za vámi a podepíšeme podnájemní smlouvu."
Pan domácí si oddechl a spokojeně odešel do svého bytu.


Nový podnájemník si odložil za dveře již svého pokoje, dvě velké cestovní tašky.
"Doprdele! Kam jsem to jen vlezl!" zanadával pro sebe znechuceně, když z jedné tašky vyndával peněženku s doklady a pomalu odcházel za panem domácím.
Když se od něj vrátil s uzavřenou smlouvou, zavřel dveře pokoje.

Znovu se podíval na tu hrůzu a přemýšlel jak se dát do úklidu. Čím začít...
Pohlédl na zaprášené okno.
Pomalu je otevřel dokořán, ale i tak se prach rozvířil. Chvilku počkal. Ještě že není průvan!
Z postele vzal deku, stáhl z ní povlečení, sundal i povlečení z polštáře, pak prostěradlo a vše postupně vytřepával od všudypřítomného prachu z okna.
Venku si vítr pohrál s prachem a odnesl jej kamsi do dáli.
Okno nechal pootevřené, vyprášené věci položil na matrace na posteli a zamířil do koupelny.
Vzadu, pod malým oknem, byla za plentou úklidová část. Zahlédl za ní, když ji odhrnul, kýbl, mop, smeták, lopatku a smetáček, hadry a hadříky rozložené na sušáku.
Do kýblu napustil vodu, přikápl do ní čisticího prostředku a nechal stát ve vaně. Ostatní pracovní pomůcky pak odnesl do pokoje.
Napřed prachovkou zbavil lustr od prachu, pak povrchy skříně, rámy okna, futra dveří, stůl, dvě židle, rám postele. Z okna vytřepal prachovku a celý proces zopakoval ještě jednou. Když s tím byl hotov, zametl smetákem důkladně parkety. Smetáčkem smetl hromádky prachu na lopatku a odnesl do záchodu. Smetí vhodil do mísy a spláchl. V koupelně sundal ze sušáku dvě hadry na vytření podlahy a vhodil je do kýble. Důkladně s nimi několikrát vytřel podlahu. Nakonec dočista mopem.
Když byl s prací hotov, odnesl všechny pomůcky zpět do koupelny a uložil na místo za plentu.
Úklid místnosti a vybavení zabral hodně času, ale výsledek stál za to.
Pokoj byl konečně zbaven prachu.
Dopadla na něj únava z cesty i této činnosti.
Ještě nebyl večer, ale přepadl jej spánek.
Povlékl deku, polštářek, a upravil prostěradlo na posteli a těšil se jak se vyspí.

V kuchyni si ještě před spaním uvařil velký hrnek čaje, nad ránem jej často budila žízeň.
Hrnek s čajem položil na noční stolek.
Podíval se na něj provinile a poškrábal se na hlavě.
Ach jo, stolečku, na tebe jsem zapomněl!
Nikdo není dokonalý, natož já. Tak tě uklidím až zítra.

Odešel do koupelny a dal si krátkou sprchu.
a napil čaje.
Než se natáhl do postele, tak se napil čaje a zakrátko usnul.
Ze spánku se usmíval tomu, co se mezi lidmi povídá.
Že se v nové posteli na novém místě splní člověku to, co se mu bude v tu noc zdát.

Nad ránem se probudil.
Měl sen, měl živé vidění, že vyhrál první cenu v loterii!
To by probudilo i mrtvého.
Viděl před sebou všechna čísla, jenže zákon schválnosti, tužku ani papír neměl po ruce!
V polospánku si vzpomněl na ten prach na desce nočního stolku.
Potmě začal rychle psát prstem do prachu čísla 6, 8, 13, 19, 28, s tím, že si je ráno, hned jak vstane, zapíše na papír.
A stoprocentně vyplní a podá tiket s těmi viděnými čísly, co kdyby...
Opět usnul.

Ráno ho probudila žízeň.
Šáhl rozespale po hrnku s čajem.
Tak nešikovně, že jej převrhl a čaj se rozlil po nočním stolečku jako malá povodeň, která spláchla neutřený prach a s prachem i čísla do něj napsaná.

Publikoval(a): Tonyend, 2.11.2013