Básně, Povídky, Úvahy, Pohádky, Fejetony, Romány, Reportáže

a

JAK SE KUBA BÁL TULÁCKÉ ČERNÉ SKÁLY

JAK SE KUBA BÁL TULÁCKÉ ČERNÉ SKÁLY

jirkabeer Pohádky » Pro malé děti

Anotace: Každý by řekl, že v tomto lese žije málo zvířátek.

Byla zima, studený vítr a příval sněhu dopřával krajině krásnou peřinu čistoty a vytvořené závěje byli nedotknuté stopou života. V lese vládl klid, jen občas bylo slyšet padající sníh z bělostných větví stromů. Každý by řekl, že v tomto lese žije málo zvířátek.

Na kraji našeho lesa v roubené chaloupce, žil s maminkou a tatínkem malý pihovatý kluk jménem Kuba. Tváře měl buclaté a od ranního probuzení se až do večera pořád smál a obdivoval nová tajemství cestou na lesních výpravách ke sklárně pod lesem. Jediné místo, kdy se Kuba zrovna netěšil z radosti, byla cesta kolem Skleněného vrchu odkud slýchával tajuplné zvuky a houkání. Pod skalou prý sedávají tuláci, kteří si zde dělají oheň a občas tam i spí. Černá zakouřená stěna tulácké skály mu naháněla velký strach a proto kolem skal vždy rychle utíkal za tatínkem do sklárny.

Sklárna byla pro malého Kubu velkou odměnou. Díval se, jak tatínek pracuje a hlavně v zimě se strašně rád ohříval vedle sklářské pece u které už měl své oblíbené místečko.Jednou v zimě, jak se tak díval do jasného otvoru sklářské pece usnul a spal.

V jeho spánku se poslední záblesk jasného světla ze sklářské pece proměnil na ohnivou kouli, která letěla nad skleněný vrch a řítila se k Tulácké černé skále. Ohnivá koule asi chtěla skálu rozbít aby už nikdy Kubu nestrašila. V tom však do cesty ohnivé kouli vstoupil obrovský jelen. Velký jak stodola s parožím nejsilnějšího jelena který kdy žil a hlasitě zařval lidským hlasem. “STŮJ !”

Ohnivá koule, jen tak tak změnila směr, udělala obrat a zastavila se v blízkosti jelena. Jelene, proč bráníš tento svět tuláků, temna a strachu. Copak nevíš, že je to svět pekel a tmy ? Jelen se podíval do rozpáleného světla ohnivé koule a povídá. Nejsem tu proto abych ti bránil v tom co chceš udělat. Udělej to, ale než zničíš to co tu slouží jak říkáš tulákům, vyslechni mne. Jsi rozpálený a možná ani nevidíš to, co skály skrývají. Skrývají? Co takové Tulácké černé skály mohou skrývat. Jen peklo a zlo. Myslíš? Jsi opravdu moc rozpálený, ale vyslechni mne. Jsi mocná koule, která umí z písku křemene a prachu z cest, vytvořit s lidskou pomocí křehkost a krásu. Proč tedy, proč chceš něco ničit silou pekla a zla. Dej na má slova a o co tě nyní požádám vykonej.

Poslouchám, povídá ohnivá koule, která je stále rozpálená do běla. Poslouchám tě proto, že jsi pánem těchto lesů a sklárna bez dřeva je jak ptáče bez hnízda. Vyslechnu tě, ale nechtěj slib že splním tvá přání. Dobrá přijímám a teď poslouchej. Vidíš tu puklinu nad tuláckou černou skálou? Vidím. A dokážeš se k ní přiblížit tak blízko, aby z ledu tekla voda?
Za koho mě máš ? Jelene, jelene to je pro mne jednoduchý úkol. Opravdu? Ano opravdu. Tak to pro mě udělej.

Ohnivá koule vystoupala nad puklinu Tulácké Černé skály a svým žárem proměnila ledy v proud vodopádů. Celý les, během okamžiku byl plný života. Laně, srnky, zajíci, veverky, a tisíce různých ptáčků se radovali z tohoto zázraku.

V tu chvilku se probudil i Kuba. Venku bylo krásně a sluníčko se smálo i nad Tuláckou Černou skálou. Od té doby Kuba ví, že zvuky které jdou ze Skleněného vrchu nejsou od tuláků , ale zvířátek které se radují u vodopádů. z černé skály.

A Kuba se zvířátek nikdy nebál.
Publikoval(a): jirkabeer, 28.3.2013
Přečteno (273x)
Tipy (0) ... dát Tip/SuperTip

Spodek

Stránka generována 4.12.2022 19:52
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti