Anotace: ...v otazníku

Hned na první moment - zdal se mi sen
...obrovskej sen.
Jak šlápoty ticha odešli ven
...v jedinej den

Kdo neletí - nepadá..stav omšelého smutna
že se kolem tebe andělská minuta protla
hroty úsměvů co jdou z tebe odhalují
všechny hvězdy na nebe namalují…

Lampy blikajíc štěstím v mojí jistou smůlu
rozstřílet svět chtěl bych na velkou tůru
Z očí do očí ti tyhle slova v hlavě zatančí
a ptám se zda-li pak to někdy,někdo, uslyší?!

kdo neslyší-necítí ty stlačený rána... v plné moci opojeni
kolem tebe hledám ty špičaté práva...když jsme prozrazeni

Tam z nebe se podívej na koláž citů
jediná melodie od tebe zní tu

a tak se ptám...kolik momentů připraví Bůh
aby dokázal,že je láska méně cenná než čistej vzduch?
Tou párou stálou se mění tvůj dech
..jen to tak nech...protože

kdo nemluví-nesměje se odmítá být
nad plameny svíčky prý nedá se žít
Tam ze země mrkni se nahoru - výš
kolem hvězd se tíží-čekají blíž - víš?!

kdo nekouká-nepozná tvůj perutí hlas
ve stopách dlouhé řeky ochraňuj nás
tajemství iluze překročí všechny lávky obou břehů
to tajemství ryze lunární iluze lásky bez vředů
...tak jak to má být.

Vynášíš přílohu světem se toulá
Daleká,bezradná, bezbarvá touha
Se vzdává v osud v naději slov
Miliony teček a I´m fall in love

andělé pomozte,chci zase vidět jak se krásně smála
a ještě aby jí tahle slova v hlavě pořád hrála
pomozte, najděte to správné kvítí
at už štěstí v jejích tvářích na mě svítí
..protože

kdo nesvítí-nezáří se v sobě dusí
stvrzené myšlenky to udělat zkusí
a ti blázni co v samotný řadě stály
se najednou ocitli v otazníku svých duší....v jezeře naproti sobě...se smály.

Publikoval(a): H.P., 22.7.2012