Anotace: Tušíte, že vás jenom využívá, ale nemůžete si pomoct, je to prostě pan božský :)

Záplavy radosti střídá pustota a chlad,
myšlenky na tebe mi stále nedávají spát,
sama jsem rozpoutala předem prohraný boj,
však jsem jen lidská bytost, ne dokonalý stroj.

Jsi alfa, jsi bůh, máš všechno k čemu tíhnu,
působíš mi muka, proč já hlupák vždycky kývnu?
Má snaha nebude odměněna, to už předem vím
a to, co skutečně žádám, raději nevyslovím.

Pomalu se rozplývají oblaka iluzí,
že byla jsem oblouzněná mě ovšem nemrzí,
dny i měsíce plynou a já vím že to mám vzdát,
radí mi můj rozum, jenže srdce mu dává mat.

Dál budu jako blázen žít v naději,
že přijde čas, kdy se naše cesty setkají
- snad v jiném světě, v jiném čase a prostoru,
zahrneš mě vášní, odstrčím se zas od dna nahoru.

Publikoval(a): DOOMer, 11.7.2012