Anotace: ...

Zvláštními pocity niterně protkaná,
cítím v rukou tak jasné znamení,
z něhož horkost léta v marné touze
doteky sněžně chladivé pramení.

Červenec není nic než vlahý déšť,
nasycený touhou velkých přání,
jež do strunek mezi srdcem a duší
slova souzvučná pohledem vhání.

Provinilci hříchů lásku slibující,
ušlechtilé orchideje temnokvěté
cizími prsty otrhávají mi z živůtku.

Dvojí stvol mi teď tělem prorůstá,
jež duši probodenou noří do Lethé,
v níž svou víru znovuzrození vkládám.

Publikoval(a): Lugilla, 10.7.2012