Anotace: Posuďte sami, a krev nechte téct dál, nebo ránu prohlubte nemilosrdnými ranami, a pak se hádejte kdo z vás mi život vzal.

Tak jako zářící mýtina zdobí temný les, stejně vidím tu hodnou a citlivou holku, kterou trápí ta stahující se pustina zatímco já nechci dovolit, aby jí úsměv z tváře kles, tak rád bych jí to nejlepší ze sebe dal, a z nebe na zem růžové obláčky snes.
Nemohu necítit tu touhu po míru a lásce, i když mě její žár často nakonec spálí, ale s úsměvem jdu dál s představou jak jednou políbím jí sladce, půjdu pro ni třeba až do samotných pekel, když bude v bezpečí, ať se na mne plameny svalí..........a když jsem s láskou konec psal, jako by city k nevydržení rozpálila, samou bolestí bych se rozbrečel nebo život vzal, nebo aby mi už do srdce nůž bodla a ten nedopsaný příběh ukončila.

Publikoval(a): InvictumTaurus, 5.7.2012