Ve světle dohasínajícího dne...
Ve světle dohasínajícího dne...
Ve světle dohasínajícího dne
koupe se už jen závan jasmínu
a já prašnými střípky pastelů
překrývám svou prázdnotu
vzletní motýli stesku
bijí mě křídly do tváří...
Ve světle dohasínajícího dne
loučím se se zamlklým pokojem
a patosem, jež tká duše chrp;
kvítků poházených po podlaze
modromodrý půvab jejich
dnes ve mě umírá...
Publikoval(a):
Lugilla, 5.7.2012