Neptej se mě - já neodpovím; ptej se mé masky a pochopíš vše...
Neptej se mě - já neodpovím; ptej se mé masky a pochopíš vše...
Anotace: Říkám že je to na dlouho, a stejně vím že stačí říct "miluji, ale nejsem milována.."
Jsem silná a mám svůj dech,
a ten nevyrazí mi žádný "ON" -->
zbytečně..
Dny po dnech,
"nečekaně" - jsem zase v tom <---
~ nádech.... výdech ~
Nedostatek O2,
srdce buší..
pak vzbudím se na zádech,
od zbláznění jen metry dva,
a na popravě s duší.
Slyším pláč a rytmický hlas.
Tři slova a horký dotek ruky.
Mé vědomí spojeno tence jak vlas,
bojím se,
utichly všechny zvuky.
Sápu se po odpovědi,
Jsou dvě a obě se tlačí ven.
Pak vyberu tu -
Ta vynechá zpovědi,
"je to na dlouho" říkám jen.
Cítím zklamání jak bodá mě u srdce,
chtěla jsem povědět přeci jen víc.
Ten dotek tížící na ruce,
vytratil se a nevrátí se nikdá víc.
Stačilo říct že miluji, a že jsem...
Že jsem a nejsem milována,
Jak prostě to píši sem,
vskutku zraňována..
Tak zas zpět k té silné stránce,
Nasaď masku a tvař se sladce..
Bojuj se svou láskou ... Marnou?
Po čase zase,
Jen rukou mávnout.
Publikoval(a):
Globodecristal, 20.6.2012