hm....tvýho období mi je snad i líto,ale možná že se v něm vyžíváš....ale tohle sem si nemohl nechat ujít....třikrát se vtělit a napsat o tom básen je fascinující...tvá tvorba mi je blízká...sem rád že tu sem občas něco dáš a oživíš to tady tou svojí bizardní melancholií...

1.7.2012 9:44 | Martin Havlíček

Jo, díky. Ale je pravda, že já to skoro jinak neumím, teďkom prožívám divné období a ztotožnit se sám se sebou není jednoduché.

20.6.2012 14:53 | Averzus

Averzus, já jsem si to myslela, ale nechtěla jsem to napsat, protože máš příliš mladý věk, abys takto smýšlel. Já vím, že se mně to snadno řéká, a že ne vždy se všecko povede a jde tak, jak bychom chtěli... ale to je právě ten život, není snadný a stále nás čemusi učí... a proto jsem si myslela a raději zvolila ten druhý úhel pohledu... který jsem zmínila a to..... stáří. Já vím, každý máme občas depresi a různé myšlenky, které někdy hodně bolí... ale tak přeju Ti, aby Tvé další dílko bylo veselejší.

19.6.2012 20:28 | NikitaNikaT.

Jde právě o to, že někdy člověk neche být naživu a chce svůj život ukončit...nemluvím nějak zásadně o sobě, ale vychází to z depresí, které mám poměrně často.

19.6.2012 17:46 | Averzus

Mno tak, že ta druhá sloka... spíše hodí se mně do velmi pokročilého věku a myslím, že ty ještě nejsi stár, proč bys tu neměl býti dlouho?...

19.6.2012 16:22 | NikitaNikaT.

Jak to souvisí s věkem?

19.6.2012 16:20 | Averzus

Nepodívat se na Tvůj věk... lekla bych se... že díš pravdu... neb někdy se to takhle stává... dobré zpracování.

19.6.2012 11:20 | NikitaNikaT.