Anotace: Zemřou-li synovi v cizině rodiče, a nemůže-li jít na jejich pohřeb, trvá jeho mnohem smutek déle. Vyjadřuje to mé čtyřverší : Wenn wir nicht beim Begräbnis waren/trauern wir noch nach Jahren/weil wir nicht gesehen haben/wie sank das Geliebte in den Graben

Přišel bych táto na kus pláče.
Plakal bych však už jen na hroby.
Vždyť netěšil bych se už ani na koláče,
co maminka pekla by.

Říkal's mi táto v předvečer odjezdu,
ukazujíce přitom na nebe :
"Při pohledu na tuhle hvězdu,
budu vždy myslet na tebe,

a po ní posílat má vzpomínání. . ."
Já táto zapoměl jsem po které.
Na obloze byly vždy hvězdy steré
a tak po všech posílám vám

nyní má pozdní vzpomínání.
Maminko, táto, bratříčku.
A trochu těch slz,
co jsou vždycky k mání.

Publikoval(a): jang-tse, 17.6.2012