Anotace: Je to spíše nebáseň,na 8,00 jsem šla k rhb lékaři.Možno byla chyba zvedat ten mob.Měla jsem slzy v očích,mám i teď,od té chvíle jsem se ale ještě neovzala.U lékaře nic moc,nemám sílu ani na sms.Já vím,teď opora by se hodila nejvice...chce za mnou prijet.

Červená bunda, černé kalhoty,
takové mám doma, podobné, taky…
… známá postava, do práce jde.
Neviděla mě, bohudík, bohužel…

Jde po druhé straně,
tam stroje dnes
tasí své zbraně,
náměstí je rozkopané…

Zrovna zvonil mně mobil,
volá mně přítel,
zvedala jsem to…

Klid ve mně příliš nebyl,
hodil by se anděl,
je mi trochu mdlo…

“Halo, je tam sluníčko moje?
moje láska? .….ško, jsi to ty?“

Svádím citové boje,
ach jaké trampoty…

“tady je Tvůj miláček, …..ško,
jsi v pořádku, jak se máš,
proč se neozýváš,
mobil mně nezvedáš?

Stýská se mi, tolik mi chybíš,
svou nepřítomností mě ubíjíš,
Tvá absence mě tuze zraňuje,
bolest a žal v mém srdci koluje…“

Jsi moje všechno na světě,
také mně moc chybíš,
jako písmenko ve větě…

Říkáš, že jsem Tvůj život,
věřím Ti to, miláčku,
však nejsem ale robot…

Mé city jsou nyní křehké,
zraněné, podlomené,
není to pro mě lehké…

Už musím pomalu končit,
k lékaři se trochu loudám,
musím se s Tebou rozloučit…
… sbohem miláčku, měla bych jít...

“jaké sbohem, co je to za pozdrav,
tohle mi, prosím nedělej, miluji Tě
… ozvi se, až půjdeš od doktora, prosím…“


Uvidím, jak to půjde,
co mně řekne, co bude...
Měj se hezky, opatruj se,
dávej na sebe pozor...

"Miluji Tě, .....ško moje,
prosím nezapomeň to,
myslím na Tebe kudy chodím,
ráno jsi má první myšlenka,
pa pá pusky."



Copyright © 2012 NikitaNikaT.

Publikoval(a): NikitaNikaT., 14.6.2012