Mozaika TRIO XVII
Mozaika TRIO XVII
Padá křídlo
Už padá křídlo andělské,
zavřené jsou brány nebeské
a nebe pláče, pláče pro Tebe…
Jeho slza skane Ti na Tvář,
pohasíná věrná mu svatozář,
a po těle, nejednou Tě zazebe…
Nejsem mstitel
Jsem anděl bez křídel,
byla jsem bojovník,
nikdy však “mstitel“
A slza má se Tebe dotýká,
dlaně mé ztrácí teplo,
čas, ten čas tak utíká.
Vím, jak...
Vím, jak moc Ti chybím,
když znovu bliká můj mobil,
když Tvoje řádky si pročítám,
každé písmenko si počítám,
kolikrát… mně už přišlo za poslední dni.
Copyright © 2012 NikitaNikaT.
Publikoval(a):
NikitaNikaT., 12.6.2012