Anotace: ... nějak dlouho jsem se dnes dívala z okna...

kapka za kapkou
doprovází mě
už kolikátý den

cestou necestou
zamračeně
i s úsměvem

tak tu hledám
po obloze
duhu všech barev

tajně hádám
ve své touze
jakou barvu má...krev

z nezhojených ran světa
není-li to právě ona
co prší dnes

stačila by pouhá věta
snad dvě tři slova
vyslaná do nebes

lékem však nejsou věty
ty zachránit nás nemohou
snad není pozdě na zázraky

po kapkách rozkvétají květy
ty zachránit nás pomohou
přiložme svou vůli taky

ať nestanem se neobydlenou planetou....

Publikoval(a): Martina Primová, 8.6.2012