Anotace: Vím, že ne vždy všechno bylo správně a některé věci by se měly říkat ihned, taky do očí, narovinu, bez vytáček atd. Ne vždy vše bylo správně, lidé chybují... ale už méně často chyby napravují. Kdo nechce a nemá zájem, s ním je to těžké, život též...

... i pro toho člověka samotného. Ne, já už se nesnažím, nemám důvod, nemám proč. Láska si mě znovu najede... bude-li to znovu on, po té ranní i večerní sms, tak to bude on, bude-li to někdo jiný, tak bude někdo jiný tečka. Citům člověk neporučí, nemilovat ze dne na den, je nemožné. Hluboká a upřímná, spontánní láska... ta je napořád a vřdycky bude v nás ukrytá. To není jako hodit papír do koše, nebo jej spálit...

I já jsem udělala chyby, ale na rozdíl o někoho, to dokážu přiznat a snažila jsem se napravit, vyřešit, marně... a tak pomale přivírám dveře, než se dovřou úplně.


Vím I …

Vím, že někdy život,
nebo i láska zabolí,
když nám srdce,
nebo duši… někdo posolí…

… není jenom slunce, nebo slzy.

Každý nese svůj díl,
však srdce má každý
člověk uvnitř sebe,
nač tedy … zbytečné vraždy…

… láska není přece o boji.

City se obelstít nedají,
zná to každý z nás,
dost už bylo zlého,
na pravdu… dávno je čas…

… ten čas běží, ale není nekonečný.



Vím II …

Já vím, kdo chce psát bít,
hůl si vždycky najde…

… kdo nechce poslouchat,
druhých slova neslyší.

… kdo nechce pochopit,
pravdu nikdy nepozná.

… proto jsme si s přítelem
jeli podle svého,
když snahy byly vždycky marné…




Copyright © 2012 NikitaNikaT.

Publikoval(a): NikitaNikaT., 8.6.2012