Anotace: ... zase jedna z těch rozvernějších :-) nemůžeme přece brát stále všechno vážně

ze zlatého celofánu
udělám si k ránu
malinkatou kuličku

proč? se divíš
ty nic nevíš
to protože ještě spíš

dneska v noci po dešti
hrála jsem si na rozcestí
plácala do hlíny pěstí

vytvořila jsem si směle
svého nového přítele
který vždy uvítá mě vřele

jen co dám mu kuličku
blízko k jeho očičku
tím vdechnu mu dušičku

nebudu říkat mu golem
každý kdo šel by kolem
musel by ho vidět honem

dám mu jméno anděla
co dobré skutky dělá
kam se všechna jména poděla?

kdo najít mi pomůže
nové jméno pro muže
z hliněné kůže

vidím ti v očích slzy smíchu
raději jsi ale potichu
naháním ti trochu strachu

nezbláznila jsem se ještě
jen chtěla jsem zkusit za deště
napsat ti nové verše...

místo slov však vznikl tvor
co na čele má otvor
na mou zlatou kuličku

a jsme zase na začátku
tak dáme mu jméno svátku
budeme mu říkat „třináctý pátku“...

Publikoval(a): Martina Primová, 7.6.2012