Anotace: **************

Lesem a loukou prošel jsi mnohokrát
Už ale nevíš jak voní dnes
Copak už nevíš jak své milé píseň hrát
Každý den ztrácíš chuť a přibývá rez…
A smutno je Ti.

Labyrint života kde zůstal si teď sám stát
Uprostřed bez cíle lásky a naděje
Copak už nevíš jak svou milou rozesmát
Kde je to štěstí a kdy si tě vybere?
A teskno je Ti.

Leskl se, třpytil každičkého rána svit
Uvítals nový den polibkem horlivým
Copak už nevíš jak svou milou potěšit
Kde je ten člověk s úsměvem hřejivým?
A k pláči je Ti.

Led chladný a prázno jen to umíš citovat
Ubývá času a sílí obavy
Copak už nevíš jak svou milou milovat
Konečně víš co vzal si si do hlavy
A pláčeš zas.

jedinou nadějí zůstala písmena
je to jak přát někomu k svátku
začátek změn co v nich jsou vyřčena
první jsou ta velká, na každém řádku

Publikoval(a): Jan Čihoský, 3.6.2012