Anotace: " Přijmout člověka takového, jaký je, ještě nic neznamená. To musí člověk vždycky. Skutečná láska spočívá v tom, chtít ho mít takového, jaký je. " ALAIN

Byl jsem jen de l'autre cote - na druhé straně.
Vešla jsi na ni tak náhle, nečekaně,
že běžel mi mráz nejen po zádech,
a tvůj příchod vzal a bral mi dech.

Však vím ! Tak láska vždycky chodí.
Pámbu na jediném jejím vlase Ženu vodí
a Muži to sdělí po jeho prvním probuzení,
ať ona v loži jeho je už či ještě není.

Nechá je oba courat po Jeho Božím poli
a jejich láska uplakaná zprvu bolí.
Ty nevíš proč ? Protože růst je jejich duší,
a hledat nesmí jen to, co jí sluší,

v té lásce spadlé jako mana z nebe.
Ač zprvu žije tím, co ji nejdřív zebe,
přechází později do hřejivostí,
v nich roztají i její zmrzlé kosti,

a tak ten přechod bolí, do jiného skupenství,
než stanou se jedním tělem, v Mužnosti a ve Ženství.
Neboj se ničeho. Dej se lásce odevzdaně,
dala ses vlastně do Boží dlaně,

a ta povede tě přes mořské víry, od skalisek,
kde jiné její lodi ztroskotané, jak hromada misek
roztříštěných na pobřeží její leží.
Žít v lásce nebo v nelásce - to je oč tu běží.

Víš, já mám své vlastní divné náboženství.
Cítím v něm Boží prst - i to Ženství.
A zboží - je pro mne majetek z Boží do naší dlaně.
Neboj se, dát své ženské zboží pokorně, odevzdaně.

Neříkej : "Deja senti, deja vu " Nic nevíš !
Nejsi anaconda - jsi jak já, pouhý slepýš !

Publikoval(a): jang-tse, 1.6.2012