Anotace: ... kdo z nás chtěl by být sám... na všechno... :-)

Vstávání,
hrůzu mi nahání
mé myšlenkové pochody
někdy si připadám jako u vody
skočit či nikoli
udělat, cokoli
moci mozek vypnout
možná na chvíli zapomenout
ne na všechno
jen na některé myšlenky
alespoň to
alespoň na chvíli

Držím víčka pevně semknutá (zavřená
vím, co to znamená
oči otevřít
prázdnotu kolem zřít
jsem beznadějný případ
kde mám spásu hledat
stoupnout si na kopec
stejně neskočím
snad jen v tvé náruči
najdu klid
chci snad toho tolik

Publikoval(a): Martina Primová, 29.5.2012