Anotace: Anotaci sděluje báseň sama

Srdce má své neomylné oči.
Když nesmí se jimi dívat,
do klubíčka jak ježek se stočí,
jak šnek se stáhne do ulity.
Srdce chce píseň lásky zpívat,
chce jí být jak námořník rumem zpitý,
nechat znít všechny její noty,
rozehrát všechny její akordy.
Srdce má z potulných muzikantů boty
a s rozumem je vždy na kordy.

Protože jinak by člověk v životě
zůstával navždy lidoopem,
brouzdal se denně ve slotě,
jak stínka ve sklepě žil pod poklopem,
(za mého mládí člověk "sviňka" říkal.)
Tak také by s ním život smýkal
do neustání, do neustání,
jak větrná smršť smýká se hmyzem,
jak uschlé listí létá podzimem. . .

Publikoval(a): jang-tse, 26.5.2012