Malování
Malování
Anotace: Vzdušnejch zámků...
Pastelky a fixy rozložené na bedrech,
a spirálky dřeva ze zbytků tužky,
ořezána slovy zejícími na rtech,
s nevinností visící za růžky.
A to prý touha míchá barvu.
A ruka štětec držící,
těžko používá hlavu,
když silně je věřící.
Uctívá nesmysly,
a opravdový svět nechává ďáblovi.
Proč se diviti, když tak zkažený je,
a tak v barvách žije a čeká než prohnije.
Možná čerň občas vídá jako bílí,
a z lesů slýchá zpěv vílí.
A když kůži lechtá lehký vánek,
zatímco ona kreslí veliký zámek,
chudo-bohatý div co se neleskne,
svět, co jí nikdo nevezme.
Publikoval(a):
Globodecristal, 19.5.2012