Anotace: o lásce, o všem co zamotá hlavu, o všem co zklame, o bolesti, o všem co rozptýlí chmury...(2001)

Dým obrody

Potom všem odvětím obratem tváře
lži, co vykvetou z úst v nočním příchodu
do slz očí vlitých leskem zářeu
Tvých úsměvů pro krásu rána východů.

Jsi němá v krocích brodem svitu
v aurách Tvých těl snáším listovím
mlhovin slov otázkám ve svém citu
věty činů nás, co nikdy sám nevyslovím.

Klesám hlubinou skal vrstev okolních
ke slibům u dna sebe sama věznící
ozvěnám dní prostojů životů přespolních
prospávám krásy trnoví Tvého mě trýznící.

Jsem pustinou v samotě ozvěn tikotu
kdy slova polykám v slzách neslaných
propouštím zděřemi křeče v sykotu
jsoucí bolestí mých svědomí nestraných.

Jak v ostrosti obzorů mračna splývají
mojím iluzím stíny radosti krátí
ve smíchu hodin žalmy tiše zpívají
a odrazy grimas zrcadlem se mi klátí.

Jsi na ostří všeho, co zkrývá naději
ve slunci na troudy hoříme plamenem
z popela DÝM OBRODY stoupá později
pro dny zrození, kdy opět sami povstanem.


MartyH. 2001
www.myspace.com/m_artyh

Publikoval(a): MartyH., 13.5.2012