Anotace: ...

V dáli bubnují blesky na obrovské bubny,
ohlašují příchod mrazivého deště,
a vítr proplétá se lesem se starými duby,
a odtrhává lístky z květů třešně.

Na obzoru mraky které budí respekt,
a před nimi ptactvo uhánějící na ústup,
a těm pár lidem popíjejících venku sekt,
přinutil spěch přiložil skleničku k ústům.

Pak, když všechno živé schovalo se,
a venku zavládl klid před bouří,
první zuřivé hromobití ozvalo se,
a nebe ovládl ďábel, co zuří.

Každých půl minuty rozzáří se nebe,
a ty nitky ze zlata objeví se a hned zmizí,
za ním se přes kapky zvuk hromu dere,
dokud chlad kapek ho neomrzí.

A pak, když všechno pomalu utichá,
a poslední kapky vsakují se do země,
rostlinná vůně spokojenosti vzduchem proniká,
a každý list stromu se najednou směje.

Publikoval(a): Globodecristal, 6.5.2012