Anotace: Já jsem kdysi měl tolik lásky

Já jsem kdysi měl tolik lásky, že rozsvítil bych všechny hvězdy a tu lásku jsem hvězdám dal.

Než kdyby všechny hvězdy spadly a já jsem zůstal sám,
by mohly pomoci mi najít znovu lásku.

Tam kde chlad, mezi slovy, kde lásky není, tu poznám sám sebe.
A jak po válce znovu města postavený, mám chuť žít dál...

Jen prosím trochu něhy, jen prosím více lásky a více světla, než rozžehnu se znova, zas.

Jak samota dnů a samota světel, co krouží opodál.
A nedostižnost citů co pohřbívají blízké a toužím jíti dál.

Jak mramor a kámen, což kdysi býval tělem.
Jak mramor a kámen, což kdysi býval něhou.
Jak mramor a kámen, což kdysi býval...
Jak mramor a kámen, což kdysi býval činem.

Jsem pravdou, jsem něhou, jsem láskou, jsem statečností, jsem tím...

Děkuji.

Publikoval(a): Bindig, 3.4.2012