Anotace: Jen tak ... pro radost.

Naše česká krajina,
každým kouskem je jiná,
pod kopcem je vesnička
a v ní malá zvonička.

Za vesnicí jsou už pole,
vedle louky, rybník zas,
lesy ty jsou všude kolem,
úchvatný to kraje ráz.

Do polí se ještě vine,
úvozová cestička,
u té cesty k odpočinku,
stojí malá kaplička.

Kaplička, či Boží muka,
někdy je tam jenom kříž,
na pohled je to krásné,
nejsou nám dnes na obtíž.

Stavěli je naši předci,
k nějakému výročí,
jistě oni počítali,
že tu krásu zúročí.

K těmto křížům chodilo dřív,
lidí velké procesí,
prosili zde svého Boha,
za zlepšení počasí.

A když se to vyplnilo,
v počasí hned nastal zlom,
na tu počest zasadili,
u kapličky nový strom.

Tyto stromy dodnes stojí,
jako němý svědkové,
s nimi se též báje pějí,
co zažili předkové.

Kapličky, či Boží muka,
ráz krajiny dotváří,
poškozené, ty opravme,
ať svou krásou zazáří.

Publikoval(a): děda včela, 29.3.2012