Anotace: Mám rád déšť a vážně i bouřky. Zvláště ty letní když mne zastihnou v zámeckém parku ve Vizovicích.

Nastokrát prošel jsem
zámecký park
tam a zpět,
znal v něm každou sochu
každý kámen, strom i keř,
čekal,že přijdeš

Prokletá noci!
Po ní mé rty nastokrát
marně tvé jméno
šeptaly nejen do tmy

Přijď má lásko,
buď má paní,
buď má kněžna
buď zase tak něžná

Ach, ty prokleté sny!
Nastokrát mne klamaly,
že tu opět se mnou jsi

Píši prstem
do zámeckého chodníčku,
do žlutého písku,
pro tebe vzkaz

Přišel však déšť
má slova rozházel a smyl,
příliš pozdě jsem je psal,
přijdeš-li sem náhodou,
nebude co číst

Publikoval(a): Tonyend, 18.3.2012