Anotace: tak se tomu říká?

A opět je tu,
hluboké,
černé,
místo mého příletu.

Nebojím se,
ale krev,
jó, ta mi tuhne..
v žilách a zastavuje se.

A co tep?
No ten tepe,
tu skálu že by rozbil?
Zdá se - lehčí jak dřep.

Mé dlaně sápají se,
po stěně chladné,
neexistující,
a přesto tak hmatatelné.

A ta tma?
Že dala by se krájet,
a přec není,
a přesto padám do temna.

Můj žal,
no, ten to vyhrál,
mě dovedl sem,
krvavý podpis slzám odevzdal.

Teď přemáhám svou hlavu,
a důstojnost,
ta zapsána je na kremaci,
a přes to chce pravdu.

Ta pravda,
asi silnější než smrt,
nebojím se,
další dobrodružná plavba.

Ty stěny,
svírají se?
Ta klaustrofobie,
jde mi přes prsty.

Vím, že neumírám,
však živa,
ne, to se necítím,
odebírám se k nočním můrám.

Publikoval(a): Globodecristal, 16.3.2012