Anotace: ... setkaní dvou odlišných lídí bývá mnohdy zvláštní. Někdy i úsměvné nedorozumění. (2012)

Zítra v parku na lavičce

Zítra v parku na lavičce
ódy jara ptactva pějí
tak oslovím Vás mladá dámo
slunka rán se teple smějí.

Kadeře Vám stíny vnáší
pod obočí k tvářím vrásek
úsměv smutky něžně plaší
touhou chtíče planých hrátek.

Ptám se slovy, které znáte
v cizí řeči věty skládám,
však pohled Váš mě lehce mate
zklamán prázdný tiše strádám.

Bez urážek chápu pudy
duší mělkých, pít a jíst
odcházíte sama z nudy
na latrínách verše číst.

MartyH. 2012
www.myspace.com/m_artyh

Publikoval(a): MartyH., 13.3.2012