Anotace: když nejistota zaklepe na dveře... a že tam buší stále :-)

Zůstal tu po tobě kousek kůže
co s ním už kdo zmůže
na tebe památka
vezmu si z něj DNA
a udělám si tvého dvojníka

nového muže,
co bude mi nosit růže
bude ti tak podobný
a bude se mnou hodiny
dny, týdny

zůstal mi tu kousek kůže,
co připomíná mi mého muže,
tebe
jen v srdci mě zebe
zamrzneš v něm i ty

aspoň si tak déle uchovám
ten pocit, že tě stále mám
a už nic mě nebolí
na chvíli usínám
prosím nebudit
krásný sen o tobě mám

Publikoval(a): Martina Primová, 12.3.2012