Anotace: ...umíme se vlastně ještě jen tak usmát..

Jsme jen písmenka,
co na prázdné stránky knih někdo poskládal
a teď je na nás,
abychom vytvořili děj
o životě kolem, plném krás
o bolesti
zlosti
o lásce
a prokletí
jen se prosím nedělej,
že nevíš o čem mluvím
svět je přece plnej
citů, pocitů a kdo ví
čeho všeho ještě

Jsme jen pár slovíček,
která leží na původně prázdném papíře
teď zaplnili jsme ho svýmy životy
dlouhými, krátkými
prázdnými i bohatými
prostě všemi světaboly
o čem asi ta kniha je
kdo ví,
kdo si ji přečte
celou
jedním dechem,
jen nedávejte ji číst dětem
snad až vyrostou
nechte jim jejich naději,
že život nekončí prohranými boji
a jiným utrpením

Jsme jen písmenka,
co na prázdné stránky knih někdo poskládal
a my se nechali,
v tiskárně života nás vydal
a nikoho se neptal
zda-li nám to nevadí
teď čteme sami o sobě
a nevíme co udělat
máme se bránit,
anebo žalovat
zasmějme se tomu,
snad to ještě umíme
to všechno patří k životu
tak pojďme a žijme
… s úsměvem na rtech

Publikoval(a): Martina Primová, 11.3.2012