Anotace: ...

Jeden anděl líný
jednou dostal hlad,
tak šel ostružiny
na mraky natrhat.

Chtěl využít malého triku-
-chtěl z domova přemístit ven.
Místo určil špatně, tak vmžiku
spadl dolů.. Až k nám na Zem.

Nikdy neměl trochu štěstí-
-a to ho moc mrzí.
Teďkon stojí venku, v dešti
a tečou mu slzy.

Není to ten andílek,
kterého z pohádek známe-
-nosí černý motýlek
a křídla má polámané.

Dešťové kapky andělovi vadí-
-deštníček je nutný.
nidko z lidí cestu zpět neporadí,
a z toho je smutný.

Pak přemohla ho radost nemalá-
-přestože štěstí nikdy nemá
Štěstěna na něj se usmála-
ujala se ho mladá žena.

Přebývá u ní už skoro rok a půl.
Viděl mě, viděl i tebe!
Zdravá křídla potřebuje jako sůl,
aby mohl zpět do nebe.

Na Zemi se velmi bojí
nebeská kůže mu slezla
a křídla se mu nehojí..
Jinou cestu domů nezná.

Pak ta žena s duší čistou
zemřela.. Svobodná a bez dětí.
Cestu do nebe má jistou..
Anděl se její duše zachytí.

Tak se ten anděl dostal domů,
žena se stala andělem.
Trhají spolu plody stromů
a vyrábějí z nich džem.

Anděl už má křídla zdravá,
už není ani trochu líný-
-hlídává zvířátka hravá..
Po návštěvě Země je jiný.

Publikoval(a): Cataliina, 4.3.2012