Anotace: Nepochybně i srdce se umí smát.

Vpuštěna siluetou světla

mezi stíny kvetla

krása Tvého nitra

co všechny škarohlídy smetla.

Budu hýčkat Tvé znamení

rozložím jej mezi kamení

věčnosti
věrnosti

jen láska má úsečku křehkosti.

Podléhám vyznání absolutna věrnosti.

Jsem to stále Já

žena Tvých zítřků

při kávě i obědu

při depce smutného rozhledu

jsem sníh i žár

Tvoje sirota i král!

Publikoval(a): Lavander, 27.2.2012