Anotace: Je neviditelný a je náš. Jak s ním naložíme je jen na nás.

Nikdo neviděl, jak se vlečeš,
však každý tě zná a mluví o tobě rád,
kde kdo tě promarnil,
jiný ztratil v tísni,
další by tě i na smrtelné posteli
jinému záviděl

Nikdo tě nemá nikdy dost,
jak rád by tě každý jednou vrátil zpět,
ty, spravedlivý, se nevracíš,
jsi Smrti věrný druh,
uctívaný i proklínaný,
vzácnější zlatých pokladů

Ten řetěz, to závaží, co tak tíží
je ti k smíchu i k pláči,
když chceš, tak si spěcháš nebo zpomalíš,
nikdo tě nedohoní,
nic na světě nezastaví.
jsi všude jako Bůh

Takový pán
a žiješ jak zavřený
v mosazné kleci,
roztáčíš s neklidem
kola Osudu všem lidem,
stejně rychle.

Publikoval(a): Tonyend, 27.2.2012