Anotace: Básnička,jak ji vypráví upír. Příšerná,já vím :D

Sluneční cit mě oslabuje,
po krvi prahnu.
Ta mi věčný život zaručuje,
i když život dopadne na hranu.

Energie je část mého já,
vysávám ji z ostatních.
Slyším jak kůň ržá,
na rituálech obřadních.

Miluji chuť krve,
budu se pro ni třeba prát.
Potom půjdu teprve,
v klidu spát.

Uznávám bytosti z větší silou,
nechápající můj žal.
Já vyhledávám duši zbloudilou,
ta uslyší jen můj rychlý cval.

V bojích o krvi a cti,
já proti příteli však stejný pocit mám.
Jdou po mě všichni psi,
svou černou duši jim však nedám.

O půlnoci dívám se z okna do ulice,
přemýšleje o životu v temnotě.
Odpíraje si velice,
touhu po svobodě.

Moji přátele jsou v úzkých,
smíšený pocity mám.
Vidím před sebou krev kapající z blůzky,
pro krev se třeba zabít dám.

Vlčice s hřívou kaštanovou,
má výraz strachu i hrozby.
Chrání svím tělem dívku bezbranou.
a ví,že jsem životu pozbyl.

Můj život je plný smutku i ztrát,
měla jsem se víc vzdělat.
Budu tohle styšet jěšte mnohokrát,
,,Něměla jsi to dělat"

Publikoval(a): mrazna04, 15.2.2012