Anotace: jakoby ztracený, bez kusu svého života, rozpadnutá mozaika

Ztracený


Tvé rty praskají
a zuby rychle klapají.

Z daleka vánek připlouvá,
a vše zamrzává.

Od shora dolů nic necítíš,
uvnitř se úplně ztrácíš.

Tvá duše je roztrhaná
a životní mozaika narušená.

Jakoby kus tebe se ztratil
a démon ho pohltil.

Vášeň a zápal, který si měl,
se jako pára vypařil.

Tvá cesta trhliny dostala,
mysl se tím mocně narušila.

Klid před bouří cítíš,
ale ochranu kolem sebe nevidíš.

Nálady jako šipka přeskakují,
ostatní to lehce nestíhají.

Čas se vrátit nedá
a tvá životní chyba tě o to víc rozžírá.

Jako kyselina ti po hrdle teče
a tvé chyby tím do druhého světa žene.

Cípek, který se ti ztratil,
se někde pod zemí možná ukrývá.

Jediná věc, která je pravdivá a jistá,
tvé tělo a srdce už pomalu poznává.

Tvůj čas se krátí,
neboť lodě z přístavu brzy vyplují.

Publikoval(a): Scorpio17, 9.2.2012