Anotace: Někdy lásku potkáš, když v to ani už nedoufáš.

Chodil jsem světem,
křížem krážem,
hledal tě lásko jako blázen,
boty své mám už zchozené,
najít tě lásko ne a ne.

Pocestných a ptáku jsem se ptal,
kterým směrem bych se dal,
kde hledat a nají, co jsem chtěl,
a co doposud nenašel.

Až jednou na rohu naší ulice,
na nohou už děravé střevíce,
malý obchůdek stál,
chvíli jsem otálel, pak vešel dál.

Malý obchůdek na rohu ulice,
kde zamilovaní chodí nejvíce,
skráně už šedivé jsem měl,
pak jsem tě lásko uviděl.

Kornout bonbónů jsi mi podala,
při tom se na mne mile usmála,
a já si vzpomněl, co dávno zapomněl,
proč jsem se světem tak trmácel.

Publikoval(a): paulo, 5.2.2012