Anotace: ...

Jsi samotnou září hřejivých paprsků za letního dne,
padající třpytivou krásou sněhových vloček.
Princezna, jenž je samotnou temnotou těžkých oblak před bouří,
tak i ukrutným mrazem co pálí ve tvářích.
Omamnou vůní bílých lilií, při které opojně zavírajíc oči,
palčivým bodnutím nevinně umírající včely .
Jsi projevem lásky, kdy malá dítka s úžasem pohlíží matkám do tváří,
projevem nenávisti a strachu, na bojištích prosáklé krví.
Samotnou esencí extáze, kdy dech se tají,
mučivou bolestí co v křeč se mění.
Ty , která si dnem i nocí,
na začátku všeho a u konce ničeho.
Tisíce podob vskutku nabýváš
a přeci v tichu žádnou nemíváš.
Milenka, ve věčném objetí svého prince,
spanilá a líbezná však mocnou čarodějkou zůstává….
A tak pozornost, která je mi Tvým princem dávána,
mohu, díky Tobě, překrásná princezno,
s neskonalým obdivem a pokorou,
v sobě Tvoji krásu a moc uchovat.

Publikoval(a): Lucia V., 2.2.2012