Zázraky noci

Černé oči abatyše se koupou v záhybech šatů z krepdešínu a dávají tiché rozhřešení aiolské tónině z baldachýnu... milostnici, která věří na zázraky v exilu plachých snů hned po ránu vzbouzí luzné vzechy vnadné flétnistky kouzla slastných půltónů z fondánu. Měsíc, dandy a narcis, s diadémem ve vlasech, tyčí altán proslazený polibkem dobrodružství, hraje si s emblémem zkystalizovaných vět a odhaluje fantastovu touhu po božství. Sytě modré azurity kněžniných očí hladí drahý astrachán a zelený háv, v tajmosnubný poklad se promění, když se exotické bajadéry roztančí po kobercích hedvábných trav... dóm křičí žhavou avantgardou a majestátní spirály balustrád pijí nektar bezstarostných vlahých pasátů a střeží nábožně ztichlý fíkový sad a slavnostně půlnoční meridián cudně odplul se schovat za paraván...