Anotace: ...

esence zatančily světem
v deštích nejsou
smývány

černovláska v růži kvete
zdáme se?
blíž svítání?

to kadeře tvé
tmaví
oceán paví od lesku dálek plujících
a mé ruce
jen přílivem blesků
taví
irisové mapy v slzičkách na líci

netoulají nám verše
kompasy lidských tání

nechybí barvičky do vlaštovčích přání
snad jenom
trošku jihu

upřímných věnování

slyšíš...

jsem ledobílý
sever
tečkování

ó holubičko zvání
ó něho chvějících

nezůstanou v tichu samy
a necháš mi
k zulíbání...

i níž odemkneš
skrýš.. jasmínové pěny

prozpěvuješ blíž dívčí melodii v páře

jsem..v touživém růžovění z ženy
rozevírající
sladce
zmrzlinové víly pro hvězdáře
běžící míli přes polární záře

ty jsi
moře pro zemi vděčnou
tvůj cit objeví i bójky v sametu
a tón vln
je kouzlen - omámen slečnou
v umění bezbranných sonetů
v plamínku snění o létu
je čas?
čas rosy do květů?

ach proč místo tebe u pestrých paraplíček
točí se jitro bublifuků

v koupelně ticho rozsypáno kluku?

já? čajuji je z víček

zavaž mi šátkem oči ano!

...když čteš je po netu

se staniolem tence nadechnutých nachů
z rozlučkových svíček

anebo se pletu
držíme slovo
za ruku
jdu s tebou poslepu
až otevřu srdci
zůstane ze rtů dání dobré noci

tání s prstoklady
partitury v zítřku
a ke včerejšku - smutečnímu lovci - otočím se zády?

možná bych směl...

radovat
ze dnešků tvé léto

pozvat do zahrady
probuzeným vnitřním světlem
dát do života
hřejivé slunce
a dík že jsme tady

a já stále váhám šeptám o venuši
že nedotknu se duhy
že mám příliš dívčí..svou
smutněnku svou
duši

včera byla hvězdička tuze daleko
srpek měsíce
se mnou pro ni plakal

a slunce jak vajíčko žlutavé na měkko
tmavlo skořápkám
že nemám uvnitř boha ale teskných..
melancholický západ

ne!
vy paprsky!
vy nemůžete chápat jak bolí
když v cizím těle jiná duše zmírá

když v dívčích jitrech klečím v nepokoji
a krvavé trny víc víc v dlani svírám
aby sličná zachránila klenot
sama neznámá..
mizící po anglicku - zlá krásko záhadná..

je večer vůní na pink šatech
a bez tebe červeň
z němot

vzpomínám zasténám
náhle prohrávám..letíme snem
a já se omlouvám tobě a květinám
že si tě nevšímám

brzy již! půjdu tam
kam každý jednou sám
rozplyne svou duhu
ráno

Publikoval(a): J's .., 30.1.2012