Anotace: ...

našel jsi..je pozdě...
až když odešla
nechala tě vodě
cosi zaleskla

zůstala ti světlem
na sněhové touhy?

i v krabičce v kráse
ukryla by prohry

myslel sis už se zase fintí
a díky ní má pleť vůni bílých kvítí

sněžilo ti ve snech
tajil se ti dech

v představách jsi ji pokládal
za éterický běh

počkej chvíli..
povím ta dívka střežívá jarního motýla

jestli se v ní zadíváš
poznáš?
v očích v modráscích
krášlila?

...

pudřenko kovová
pudřenko ze stříbra
zrcátko
nachová
a taje čí obraz?

nevěděls
tam je svět...
a tebe..

nevěděls pro koho city má
to zrcátko by chtělo snad i slunce nebe
a líbat srdce upřímna

...

dnes po letech jsi je našel
otevřel sám než usíná..

a překvapen ticho zhášel
že v pudřence je skrytá fotka
toho kdo vzpomíná

Publikoval(a): J's .., 27.1.2012