Anotace: ...

Vzdálená, jednolitá čára
dělící vzduch a zemi
je relaxační hudbou
a žízní po vláze.

Vzdušné bubliny obzoru
líbají orgastické ticho
a v jehličí rozházena
čtu slova dávných moudrostí.

Modlitba stromům
to jsou lehoučká přání
sladce chytlavá
jako hrozny po dozrání.

Zmáčená tisícím deštěm
oklikami zohýbaných větví,
kde unavené kořeny navečer
si ustelou v mechových polštářích.

V prostorách svobodných
svítají pírka ptáků
a cinkají meňavé penízky
elekrizující ušní bubínky.

Modlitba stromům
žene jako spirála času
pryskyřičnou krev jejich delt
za ozvěnou matřčina hlasu.

Probouzí se kůra cypřišů
a v pátém živlu
zaceluje zmrzačené dlaně
a tiší dětský pláč

pečujícím dechem
jablečných kvítků...

Publikoval(a): Lugilla, 24.1.2012