Anotace: klidně prosvítalo slunce...

myšlenka prošla sítem
zbavil jsem ji nánosu sazí
a ona povstala
ze slova co nebylo zváženo
silnější a zdravější
aniž by ztratila cokoli ze svého půvabu
a mysterijní přitažlivosti…

čím více tě toužím prozkoumat
tím rychleji se mi vzdaluješ Vorbei
nevýslovně krásná
a já se dál snažím
nitrem vesmírné noci
dokázat zachytit čas
bych si mohl ukrojit z jeho moci…

malé bublinky
vykukují na povrchu
jako rybí oči co pění
a vyprchávají z nádoby
zdánlivě odtržené
až pukají o spící mračna
hvězdných komet
kořeny mého těla
jsou ve vzduchu
a hlava v zemi…

Publikoval(a): enigman, 24.1.2012