Anotace: ..na konec hry...

Ve společné hře nás dvou,
dech já sotva popadám,
Slabost cítím v kolenou,
Hloubš a hloubš se propadám..

V žilách krev já necítím,
Však srdce bije, dvakrát tak,
moje mysl jak pták letící,
Tak blízko a nemohu ji ovládat..

V téhle hře já slabší jsem, 
a v lásce vyhrává ten silnější,
Svým rozumem člověk obelstěn,
v koutě naděje mě konejší..

Čekám na FairPlay a za chvíli poločas,
snad dočkám se - žádné karty!
Jsme jen lidé, to chce čas,
tak polib mě už na rty!

Publikoval(a): Globodecristal, 23.1.2012