Anotace: ...

už mizí v oblacích
štěstěna letce
na šňůrce s korálky
skotačíš
na ledu
když jsme se svlékly
na křídlech měkce?

city je zavlekly
pro náš mráz
do dálky

tajemna milenko
v jamce je hebce...

*

a ráno z nich déšť do tich

uklouznu v hospodě
na cesty posledních

vyprávěj fešáku zda vidíš aspoň sedmu
z měsíčních září
od šupin stříbrných

vyprávěj trnům
o žalu srdečního svalu
nebo si dáš re
v souboji králů

a něco odhoď
jedinou zelenou devítku

co připomíná?
tu holku v šelestech
pro příliš plachou strunu

betl?

všechno ti dala
bav se jak umíš v kouři salonu
s trumfy při šeravách
vzaly naše nebe..
vzaly otisky polibků na tváři..

hej lháři

není ti modře k básnivé víle
ona však červený plamének
v zimě znát nechce

čas je náš rozhodčí

když bude žít tiše
bude si ve snářích
v něze pro chvíle

u andělské stopy
zkusí své rosit?

šupinou mávat
rozlít
cit ztopit

pluješ
jen pro sníh
krajinou s havránky?

srdce ti jednou dá

lísteček s náramky

a na něm sny
ztracené v jasmínky..

po jízdě leť na vlak
když po nádraží
jdou
vzpomínky
a večer s červánky
mělo mžít pro tajenky tebe..

tenkrát jsi čekal
a dnes přišel sám
ony řekly
pozdě hochu...

tvá luna jinam vejde
zde není její chrám

nechtěl jsi to slyšet vnímat znát
chtěls být mráz a dát bruslařce
slib princezen ze zahrad

jabloni?

že může svá tajemství
do rýhy v ledu ukrývat..

nechtěls ji závléct do citu do války

a dokázal jenom...

korálky..na tříštívý sníh rozsypat

a cinkat o sklínky
ledové cizinky

až!

slyšíš? snad slzy neroní...

šňůrka v barvě duhy rozdělila cesty
sama třásla bezy
pro hvězdy
pro nevěsty

dívají se z modra
natahují ruce
viděl jsi je v lese
v řece
i v mihotavé třpytce!

vchází do mé duše po výluce

tiché amoretky
v bělostných závojích

a já mám srdce bez krás růže
a hráči jsou mi svědky!

ve skrýších nitra
mých tesklivých zákoutích

už nevím co na rtech zbylo
už nevím co by potěšilo
ani když rozvlní čerň vlasů
a v rybí róbě zláká za výstřih
oči v mžicích jasů

v tom času
hrajem zimní mariáš
a je mi..sníh ažaž

jsem profesionál v modrém hávu na bruslích

ne..
jsem...

sólo s rozbitými sny o mantinely
a ty
v hledišti povídáš kamarádce

vidíš ho
to je ten kluk jak jsme si ho chtěly z nouze balit

měl v životě hokej a pozdě ji

mám jít
nebo nechat..

bílo na slepé koleji

Publikoval(a): J's .., 23.1.2012