Anotace: občas mě mezi lopatky dloubne...

pohyboval jsem se
u ladných partií
klenutého stropu
/samozřejmě na plovoucím lešení/
co byl pod podlahou
modrého salonu
a pokoušel se přeložit
to co vidím
z řeči dějů
na povrchu svalnatých mýtů
do jazyka toho
co se děje
hluboko pod povrchem
u kostnaté pravdy...

poklepala mi na patu tak
že jsem se málem zřítil
a nějak jsem nepochopil
jak se ke mně dostala
bez žebříku
do pětimetrové výšky...

představila se jako Kryptosis
měla olivovou pleť
vlasy zuhelnatělých přesliček
a že prý pracuje na poli
noetické vědní disciplíny...

zahleděl jsem se do ní
a uvědomil si
že zachvátila mou představivost
jako požár divočinu
za horka letních dní…

jste v pořádku?

víte málokdy bývám v pořádku
je to dáno tím
že pro pořádek se vydávají nařízení
k zabránění nepořádků
čímž dochází k zmatkům
ovšem ve všem tom chaosu
hážu opatrnost za hlavu
a chci s vámi vyplnit čas
třeba spolu něco dáme do pořádku...

usmála se
jen podotýkám
přesto
že by se ti mohlo podařit
jednou rozluštit tajemství
mých kvadrantů
nebude ti vše jasné…

pak vzala malou pinzetu
dloubla do zdiva
pod levou lopatkou jakéhosi světce
a odhalila drobný nápis
požehnanější je žádat o odpuštění
než o dovolení…

myslím že je mi to jasné…

Publikoval(a): enigman, 20.1.2012