nad láhví váš(-ž-)ně
nad láhví váš(-ž-)ně
život je žvanec a snů fůra
a málokterému uhneš
to chlapovi pak ztuhne
i krev v žilách, je stvůra
a ve víně je spousta dna
vřelé doteky z blůzy
růžové sny z hrůzy
tys má cesta nesnadná
kdo umí tak líbat duši?
kdo tuší žal tvých kroků?
než víc chci být ti trochu
můj akt zas vše zruší
dva bílé polštáře s vášní
pohled na sněhobílý dotek
cudnosti břeh sám odtek
to napětí a vše je zvláštní
prstíky až po krk v ráji
nedá mi, to nemít vše a hned
vím, že pak to není med
ten mrav je v mém kraji
oči a nohy trochu od sebe
kousek tvora na těle kmene
vrtochy pánve a lsti sněné
nesnaž se vyhodit mě ze sebe
na hraně se smrtí stranou
je to jak epos pro chuděru
velkej běh a ztráta směru
nechci stop, jen běh tmou
poslední pa a rána do stehen
sny jsou jen kůrka z kmína
ve mně se jen život vzpíná
ráno je duté, šunka a křen
Publikoval(a):
Mladý pán P., 19.1.2012