Anotace: * * *

Nejšťastnější jsem,
když s ránem voňavým si stojím na zápraží
a slunce do rosy duhové barvy vkládá..
když řachlá nálada se jak bacil přenáší
a vidím blýskat smích v očích těch, co mám ráda..
když bloudím po lese, kde kořeny mám skryté
a jeho výdechy vdechuji s rozkoší..
když vrba na břehu rybníka řekne: "Vítej"
a vodník básní svou pohladí na duši..
když měsíc v úplňku převzácnou sílu dá mi
a stoupne hladina živé vody v mém já..
když srdcí zahrady otevřou svoje brány
a vůni nabídne rozkvetlá krajina..
když v sobě uslyším niterné zvonkohraní
a můžu obejmout toho, kdo zacinkal..
když vidím štěstí dvou, kteří se mají rádi
a nebo zazní smích malého miminka..
když můžu prostřít stůl a u něj je všem milo
a nikdo z přítomných netouží vstát a jít..
když cítím doteky, co vládnou jemnosilou
a kamsi pod kůži vpisují blahobyt..
když tančím valčík, waltz, a ty mne držíš pevně
a naše pohledy jsou vpité do sebe..
když hudba unáší až mimo tíhu země
a kouzlo vesmírné se zdá být zbásněné..
když padnou do vlasů první sněhové vločky
a další nechávám si na rtech rozehřát..
když s tebou v mazlení získávám pružnost kočky
a čistá láska je nejkrásnější z mých vnad..
když vzácné souznění se v melodii mění
a pak ji zpíváme v jediné tónině..
když shůry odpověď přijde na to, co nevím..


a blaží vědomí, že k sobě patříme..

Publikoval(a): Cecilka, 13.1.2012